Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ekonomické zhodnocení dopadu abiotických stresových faktorů na výnosnost u Slunečnice roční
Zaikova, Viktoriia
Tato bakalářská práce se zabývá dopadem stresových abiotických faktorů – sucho, vysoké teploty a salinita půdy na výnosy slunečnice roční. Cílem bylo zhodnotit jejich vliv na CZV této olejniny. V literárním přehledu práce je určeno, které faktory jsou abiotické. Dále bylo prozkoumáno několik literárních materiálů, kde byl proveden výzkum týkající se produkce slunečnice. Bylo zjištěno, jaký má význam táto olejnina v hospodaření a jak se používá. Zvolený cíl byl vyřešen pomocí provedení statistického zpracování dat za období 2015–2019 výnosu, produkce a osevních ploch slunečnice roční v Evropě a České republice. Na jejich základě bylo zjištěno, že v důsledku sucha a vysokých teplot se výnosy této olejniny mohou snížit o 15–30 %. Ukázalo se tedy, že i přesto všechno je slunečnice jednou z nejspolehlivějších rostlin a je ekonomicky nejvýhodnější – rentabilita dosahuje okolo 60 %.
Pěstování a kvalita ječmene v ČR
MACHALOVÁ, Tereza
Bakalářská práce popisuje pěstování jarního sladovnického ječmene v České republice v letech 1990 až 2018. Ječmen jarní jako druhá nejvíce zastoupená obilnina je velmi ceněná. Tato práce obsahuje základní biologickou charakteristiku, agrotechniku, osevní plochy, výnosy a kvalitu jarního ječmene za uvedené období a také změny, které se tohoto období týkají. V dalších kapitolách je popsána historie a současnost odrůd sladovnického ječmene a následně jejich hodnocení a vhodnost pro výrobu sladu jakožto jedné z hlavních surovin piva.
Rajonizace zemědělství v Česku od roku 1871 (od Karla Kořistky) do současnosti a přehled vývoje osevů hlavních skupin zemědělských plodin podle rajonizací
Vaníček, Jaroslav ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce) ; Eretová, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se ubírá především dvěma směry. Prvním je podat ucelený náhled na vývoj organizace zemědělství v Česku v období 1871-1996. Rajonizace v podobě přirozených zemědělských krajin (dále PZK) byla vytvořena K. Kořistkou pro Čechy, jako zřejmě jedna z prvních na světě. Na to navazuje analýza vývoje zemědělských výrobních oblastí (dále ZVO). Druhým hlavním cílem práce je postihnout proměny osevní struktury na orné půdě podle šesti skupin plodin podle zvolených odlišných rajonizací. Došlo k seskupení tří zvolených vymezení z let 1885, 1900 a 1930a sledování podle hranic PZK z roku 1900. U ZVO byla použita metoda procentuálního zastoupení, jejímž výsledkem je úprava novodobého zaznamenávání osevu (podle okresů) do hranic ZVO z roku 1923 a 1969. Tak vznikly řady osevů v letech 1930, 1991, 2010 a 1969, 1990 a 2010. Mezi hlavní zjištěné výsledky patří, že obilnářský charakter Česka má své počátky již z Rakouska-Uherska, a to ve všech krajinách, který v dnešní době posiluje i v rámci ZVO. Zaznamenán byl i největší výskyt cukrovky ve sledovaných PZK, a to v roce 1900. Jednoznačně došlo ve všech ZVO k potvrzení nárůstu průmyslových plodin a poklesu pícnin po 1991. Díky použití metody procentuálního přepočtu osevu na dvou odlišných vymezí ZVO a následnému zachycení obdobných trendů se prokázalo,...
České zemědělství očima statistiky : 1918-2017
Sálusová Dana
Základní údaje o hospodářském chovu zvířat a zemědělském vývoji kraje v letech 1918 - 2017.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Vývoj osevních ploch a první odhad sklizně - 2012
Český statistický úřad
Výsledky soupisu ploch osevů k 31.5.2012 a první odhady sklizně zemědělských plodin k 20.6.2012.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Analýza nákladů potravinářského podniku
Gaborčík, Ján
Náplní bakalářské práce je analýza komoditní vertikály potravinářské pšenice s návazností na produkt pšeničné mouky, která je stěžejní surovinou pro výrobní činnosti námi zvoleného potravinářského podniku a zároveň jeho významnou nákladovou položkou. Literární rešerše je zaměřena na definování pojmu agrobyznys, komoditní vertikála a definici nákladů v rámci podnikových činností. Analytická část práce se soustřeďuje na vývoj celkových osevních ploch ČR za určené analyzované období, ploch obilovin a jejich sklizně. Následně se práce soustřeďuje na rozbor cenové transmise potravinářské pšenice a pšeničné mouky na českém trhu. V neposlední řadě se práce zabývá analýzou nákladů námi zvoleného zájmového podniku.
Rajonizace zemědělství v Česku od roku 1871 (od Karla Kořistky) do současnosti a přehled vývoje osevů hlavních skupin zemědělských plodin podle rajonizací
Vaníček, Jaroslav ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce) ; Eretová, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se ubírá především dvěma směry. Prvním je podat ucelený náhled na vývoj organizace zemědělství v Česku v období 1871-1996. Rajonizace v podobě přirozených zemědělských krajin (dále PZK) byla vytvořena K. Kořistkou pro Čechy, jako zřejmě jedna z prvních na světě. Na to navazuje analýza vývoje zemědělských výrobních oblastí (dále ZVO). Druhým hlavním cílem práce je postihnout proměny osevní struktury na orné půdě podle šesti skupin plodin podle zvolených odlišných rajonizací. Došlo k seskupení tří zvolených vymezení z let 1885, 1900 a 1930a sledování podle hranic PZK z roku 1900. U ZVO byla použita metoda procentuálního zastoupení, jejímž výsledkem je úprava novodobého zaznamenávání osevu (podle okresů) do hranic ZVO z roku 1923 a 1969. Tak vznikly řady osevů v letech 1930, 1991, 2010 a 1969, 1990 a 2010. Mezi hlavní zjištěné výsledky patří, že obilnářský charakter Česka má své počátky již z Rakouska-Uherska, a to ve všech krajinách, který v dnešní době posiluje i v rámci ZVO. Zaznamenán byl i největší výskyt cukrovky ve sledovaných PZK, a to v roce 1900. Jednoznačně došlo ve všech ZVO k potvrzení nárůstu průmyslových plodin a poklesu pícnin po 1991. Díky použití metody procentuálního přepočtu osevu na dvou odlišných vymezí ZVO a následnému zachycení obdobných trendů se prokázalo,...
Kvantitativní a kvalitativní změny zemědělského půdního fondu ČR po roce 2000
Gebeltová, Zdeňka ; Boháčková, Ivana (vedoucí práce) ; Jarmila, Jarmila (oponent)
Hlavním cílem dizertační práce je kvantifikovat změny využití ZPF a navrhnout řešení jak snížit či kompenzovat kvantitativní i kvalitativní degradaci ZPF ČR. Data ( WTO, FAO, ČÚZK, VÚMOP, ČSÚ, FADN) jsou zpracovány metodou geografické asociace, ekologické stability, regresní a korelační analýzy a vícekriteriální analýzy. Kvalita zemědělské půdy ve významných zemědělských oblastech Jižní Moravy a středních Čech se snižuje (Voltr, MZe, 2012). Kvalita z.p se snižuje především u zemědělsky hodnotných půd, tedy u půd s vyšší průměrnou úřední cenou. Kvantitativně dochází k úbytku z.p. především v Jihomoravském a Zlínském kraji. V těchto krajích klesá rozsah zemědělsky nejhodnotnějších půd v nejvyšších třídách ochrany z.p. Z agronomického hlediska je pěstování některých plodin (pšenice, ječmen, řepka, kukuřice na zrno, víceleté pícniny, TTP) v ČR lokalizováno bez větších ohledů na produkční předpoklady půd. Homogenizace plodin na z.p. i jejich rozsah může negativně ovlivnit dlouhodobou produkční schopnost. Přestože ve sledovaných krajích existuje nadprůměrně vysoké procento propachtované zemědělské půdy, jeho vliv na změnu HRRE nebyl statisticky potvrzen. Meliorační systémy by měly ovlivňovat kvalitu z.p., nicméně výstavba nových meliorací i využitelnost existujících systémů je omezená ekonomicky i formou vlastnictví. Dotace na udržitelnost produkční schopnosti z.p. v rámci programu PRV jsou vypláceny jen jako důsledek erozních procesů ne prevence. Provedená vícekriteriální analýza obsahuje kritéria, která jsou potenciálními příčinami, a která v součinnosti mohou působit na degradaci z.p.
Pěstování a využití kukuřice v ČR
HOVORKA, Jaroslav
Tato bakalářské práce se zabývá pěstováním a využitím kukuřice seté (Zea mays) v České republice za posledních 24 let. Práce je vypracována formou literární rešerše. Kukuřice je nenahraditelnou plodinou ve výživě lidí, hojně se využívá ke krmným účelům, průmyslovému využití a k energetickým účelům. Díky široké škále hybridů se pěstuje v různých klimatických podmínkách, s konkrétním cílem pěstování a vysokým výnosovým potenciálem. Kukuřice patří mezi velmi pěstované plodiny na našem území. Od roku 1990 do roku 2013 došlo ke změnám v pěstování a využití kukuřice. Díky těmto změnám se z České republiky stal vývozce kukuřičného zrna. Ze získaných dat a informací je možné konstatovat, že osevní plochy mají rostoucí tendenci. K tomuto faktu přispěla výstavba zemědělských bioplynových stanic, protože kukuřice je jejich hlavním substrátem. Agrotechnika kukuřice se neustále vyvíjí a její změny vedou ke snížení eroze půdy a k vyšším výnosům. Ostatní změny, ke kterým došlo v agrotechnice, osevních plochách, výnosech a důvody těchto změn, řeší tato práce.
Pěstování přadných rostlin v ČR
ŠÍMOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá pěstováním a využitím přadných rostlin v ČR, které jsou úzce spojeny s kulturní historií lidstva a zemědělstvím. Mají široké uplatnění v textilním a automobilovém průmyslu, ve stavebnictví, potravinářství nebo kosmetice. Jejich hlavní výhodou je naprosto ekologické a bezodpadové využití. V důsledku snižování dotačních podpor a importu levných, převážně asijských, textilních výrobků dochází k poklesu osevních ploch a propadu produkce lnu přadného a konopí setého. Pěstování těchto rostlin v ČR pokleslo až na hranici ztrátovosti.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.